Dodatečný odklad školní docházky není zdaleka tak častý fenomén jako odklad školní docházky. Naštěstí!
Celá situace s sebou nese z pedagogicko-psychologického hlediska řadu dilemat, která je zapotřebí zvážit.
- Když žákovi oznámíme, že už nebude navštěvovat první třídu, jak to ovlivní jeho sebepojetí? Některé děti jsou ve škole skutečně nešťastné, a jakmile se rozhodne o dodatečném odkladu, uleví se jim. Jiné děti byly ale připravené, že začnou chodit do školy a budou se učit. Dodatečný odklad mohou chápat jako své selhání. Mohou nabýt dojmu, že rodiče zklamaly, že jsou hloupé.
- I žáci první třídy jsou naši partneři. Při rozhodování o dodatečném odkladu, na němž se zpravidla dohodnou učitelé, rodiče a poradenští pracovníci, je nutné s nimi hovořit a pokusit se jim srozumitelně vysvětlit, co a proč se děje.
- Dodatečný odklad je nutné interpretovat jako podporu a pomoc dětí, nikoli jako řešení situace, v níž selhávají. Je žádoucí, když se učitelé a rodiče dohodnout s poradenskými pracovníky, jak informaci žákovi citlivě sdělit – to znamená, nic si nevymýšlíme, jen pravdu sdělujeme tak, aby nebyla zraňující a byla dítěti s ohledem na jeho schopnosti srozumitelná.
- Jestliže se naplánuje dodatečný odklad, je to jednoznačná indicie o školní nezralosti žáka. Nutně tedy musí následovat i plán jeho další podpory, rozvoje, vhodně zvolené intervence, aby se oslabené oblasti systematicky posilovaly. V opačném případě může hrozit, že žák bude napřesrok čelit podobným obtížím jako nyní.
- Je-li to možné, žáka po dodatečném odkladu školní docházky zařadíme do přípravného ročníku, nevrací se do mateřské školy. Pokud to není možné, je třeba zajistit kvalitní přípravu na zahájení školní docházky v nadcházejícím školní roce.
- Na druhou stranu, je-li dítě školsky nezralé, patrně si chce hodně hrát, případně být s mladšími dětmi, s nimiž může trávit čas. I takové situace mu musíme dopřát, i tyto procesy pomáhají k dozrávání.
- Ať řešíme se žákem dodatečný odklad v jakékoli roli a pozici (třídní učitel, rodič, učitel z mateřské školy, poradenský pracovník), prioritou musí být udržet motivaci dítěte k nástupu do školy, jeho chuť se učit, povzbuzovat ho, aby věřilo, že učení napřesrok zvládne.
Připravila doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., psycholožka, ředitelka DYS-centra Praha, z. ú., autorka mnoha odborných publikací a odborná garantka časopisu Školní poradenství v praxi.
